ČCE Horní Krupá

Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

ČCE Horní Krupá
Domů Kniha hostů Přímluvy Fotogalerie Ke stažení Kontakty

Informace Umění české reformace

Vydáno dne 24.1.2010

Obrazek000302.jpg Článek o výstavě na Pražském hradě z pera Bohumila Kejře.

 

Nelze tvrdit, že by návštěvníky výstav, galerií a nejrůznějších instalací občas nepřekvapily obrazy, sochy a jiné artefakty jak svými neobvyklými tématy, tak neotřelými způsoby zpracování a experimentálními technikami. Do jisté míry je potřeba dopředu s tím počítat a být připraven, že na nás vybafne něco, co je buď slepým výstřelkem, nebo zatím nezažitou předzvěstí nového výtvarného vyjadřování.

Jeví se proto nepřiměřené, používám-li označení "zvláštní podívání" pro expozici, která se věnuje dávné minulosti a vystavované předměty pocházejí z let 1380 – 1620. Přece si však stojím za tvrzením, že dojem z připravené expozice byl opravdu mimořádný – a rád bych svůj postoj také vysvětlil.

Obrazek000202.jpg Umění české reformace Když jsem před lety ve Valdštejnské jízdárně procházel a prohlížel nesrovnatelně větší, bohatší a impozantnější výstavu věnovanou českému baroku, neměl jsem až tak mimořádný zážitek. Ať se jednalo o obrazy, sochy, kultovní a sakrální předměty, to všechno bylo nějak podobné tomu, co lze běžně vidět v každém barokním kostele /jichž je u nás drtivá většina/. Jistě, vystavovaná díla byla mimořádné kvality a z dílen renomovaných tvůrců, kteří představovali vrchol barokního umění. A přece můj celkový dojem byl, že došlo jen k jakému výběrovému a luxusnímu svozu /pořadatelé výstavy laskavě prominou/ vybraných a reprezentativních "majstrštyků" výtvarných děl a předmětů, které zastupovaly nepřebernou množinu toho, co lze normálně vidět nejen v městských chrámech, ale i ve vesnických kostelíčcích a kapličkách.

Umění české reformace S výtvarným uměním české reformace je to ovšem zcela jiné. Jednak – v každém reformačním směru byla přítomna jistá opatrnost, aby nedošlo k porušení Božího přikázání, které zapovídá zobrazovat Boha. Byla také živá bdělost, aby úcta k tomu, co bylo pokládáno za svaté, nebyla promítnuta do pouhého zobrazení, kterému by pak byly připisovány nenáležité vlastnosti a působení. I výtvarné didaktické pomůcky byly nahrazovány jak důrazem na kázání = biblický výklad, tak na znalost čtení na jedné straně a na dostupnost bible pro co nejširší čtenářskou obec na straně druhé. Že tyto manuskripty a tisky měly vynikající slovesnou, ale i výtvarnou úroveň, je všeobecně uznáváno. To se projevilo i ve vydávání zpěvníků duchovních písní /graduálů, pak kancionálů/. To obé bylo také na výstavě zřetelně ukázáno a bylo zážitkem mít před očima leckteré pověstné kodexy a vzácné tisky. S touto složkou výstavy ostatně mohou návštěvníci předem počítat a pak také obdivovat celou řadu jedinečných rukopisů a knih. Obrazek000102.jpg

Ale – navzdory této očekávané součásti výstavy – to množství obrazů a soch, které se zde objevilo, působilo nezvykle, ano cize… Proč? Inu, po roce 1620 to vše bylo "zkatoličtěno" /jakož i celé kostely/, a když po téměř dvou stoletích si mohli reformační křesťané začít zase stavět své kostely, byly to, smím-li se tak vyjádřit, "holokostely" – jednoduché stavby bez věží, s prostým vybavením jen s tím skutečně nejnutnějším – kazatelnou, stolem Páně, lavicemi, doprovodným nástrojem /někdy/. Nic z toho, co vytvořili jejich předkové, nebylo restituováno, a tak se jen převelice pomaloučku a jaksi přehnaně cudně začalo až po několika generacích výtvarné umění znovu prosazovat i v protestantském prostředí. Opatrně z tradiční ostražitosti i z letité diskontinuity.

Umění české reformace I když jsem přiznal svůj rozpačitý zážitek z toho, co na mě – ne tak zcela mojí vinou – působilo poněkud nezvykle a cize, přece jsem za tuto výstavu vděčný. Byla také uspořádána s ohledem na kulaté výročí Rudolfova majestátu /1609/ o náboženské svobodě. Zpracování výstavy pak působí velmi vyváženě a její spíše komorní rozsah není na překážku. Je třeba ocenit, že se podařilo shromáždit takové bohatství zápůjček z mnoha katolických kostelů a díky jejich vstřícnosti bylo možné ukázat, že i v reformačních církvích mělo výtvarné umění své místo.

Zůstává však otázkou, s jakým postojem přijímal záštitu nad výstavou "Umění české reformace" katolický kardinál Miloslav Vlk – a jak jeho záštita tuto výstavu "osladila" nám, kteří se k reformaci, tedy k tomu, co vyústilo k rozejití se s katolickou církví, vědomě hlásíme. Obrazek000402.jpg

P.S.

Výstava: Umění české reformace (1380 – 1620)

Císařská konírna Pražského hradu od 16. 12. 2009 do 4. 4. 2010

 

 
Kalendář
«  
  »
M T W T F S S
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
Hledat
Paprsky

slunce

"Je velmi důležité překročit práh naděje, nezastavit se před ním, ale dát se vést."
(Jan Pavel II.)
Odkazy pro Vás...

v tíživých životních situacích se můžete obrátit nejen na faráře, ale i psychologa. jsme schopní se koordinovat se svou pomocí potřebným.

Nejnovější galerie
Hutně chutně

se konají v H. Brodě i v H. Krupé pravidelně. Kázání od br. faráře Šorma zazní vždy na biblické příběhy, které se odehrávají na pozadí sucha. Tématická řada se jmenuje: "Když je v Bibli sucho". Čeká nás zajímavý pohled na situace, které spíše sledujeme s obavami a úzkostí.

bude od 16.6. můžete dovolat na číslo faráře D. Šorma: 739 244 611

Věrku a Jakuba Širokých, ale též jejich čerstvě narozeného synka Daniele.

v termínu 16.-18.6. rodiny s dětmi i bez nich. Kdo by se rád připojil, nechť se přihlásí!

Domů
Domů Stále ještě nevíte, kde je váš domov ve světě internetu? Kliknutím zde si tuto stránku nastavíte jako domovskou. Přejeme požehnaný den.
Syndikovat obsah
Přihlášení
Běží na Drupalu, open-source redakčním systému
ČCE Horní Krupá © 2005 - 2018