ČCE Horní Krupá

Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

ČCE Horní Krupá
Domů Kniha hostů Přímluvy Fotogalerie Ke stažení Kontakty

Kázání Budeš lovit lidi (?)

Vydáno dne 24.7.2017

 

Milost vám a pokoj od Boha otce našeho a Pána Ježíše Krista

 

Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.“ (Ž 73,1n)

 

 

 

Píseň 168 Zpívejte, čest vzdejte

 

 

 

Modlitba

 

 

 

Čtení: Mk 10,23-31

 

 

 

Píseň: 694 V královstvím Božím

 

 

 

Text: Lk5,1-11

 

 

 

Kázání

 

Trochu to zní, milí přátelé, jako začátky nějaké sekty. Neúspěšní rybáři, asi nepříliš vzdělaní, náhle opustí své rodiny a domovy, zabouchnou dveře za svým dosavadním životem a jdou za Ježíšem. Stanou se rybáři lidí. Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi. Trochu z toho až mrazí. Člověk jako lovná kořist. V tom slovním spojení slyším agresi, neúctu ke svobodě druhého. A plné sítě, které jsou předobrazem úspěchu, se tváří docela povrchně. Sledovat vnější úspěch, počet nachytaných duší. Mohli bychom v tom vidět kořeny takové obsese moderní doby, vyžadovat nejen od ekonomiky, ale i osobního života neustálý růst. Jak moc takovým představám podléháme, si uvědomuji tehdy, když se z opačné strany vzpomíná na plné kostely. Jakoby to snad bylo znamení správnosti víry a kvality duchovního života. Komu nepraskají sítě pod tíhou úspěchu, musí to zaručeně dělat špatně. Kostely dnes příliš ve švech nepraskají, ani ten náš. Možná tomu tak skutečně je, že děláme něco špatně. Teď je ale potřeba rozumět tomu, v čem to může spočívat.

 

Ježíš povolává rybáře do služby. Vyrážejí s ním na cestu. Co je to vlastně za misi? Co je to za službu?

 

Ryba patří do vody a tak se dá předpokládat, že není úplně šťastná, když je na suchu. Lovci, mezi které rybář také patří, tedy vytrhují živé tvory ze svého přirozeného prostředí, aby se jimi nasytil.

 

Co mají dělat učedníci, potažmo, co vlastně dělá Ježíš? Myslím, že on obraz rybolovu a sítí zcela přeměňuje. Cílem již nejsou ryby ve vodě, ale člověk ve vodě. Člověk tonoucí, člověk zbavený pevné půdy, člověk tápající a chytající se stébla. Ve chvíli, když před chvílí ještě rybáři odcházejí za svým mistrem, přijde za nimi malomocný člověk. Padne tváří k zemi a prosí ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit“. Malomocný byl ten, který byl právě vytržen ze svého domova, od svých blízkých, byl zbaven svého života, aby pomalu umíral v ústraní, v nutné karanténě, aby nenakazil druhé. Malomocný se tak stává obrazem hříšníka, který je vyvržen, aby svým hříchem snad druhé nenakazil.

 

Tedy hned první událost následující po povolání učedníků dává jednoznačnou odpověď, jaký ten „lidolov“ vlastně bude. Lovecké sítě nebudou nástrahou a pastí, ale záchranou, díky které jsou lidem ne vzaty, ale navráceny životy. A abychom si nemysleli, že šlo o náhodu. Hned po malomocném Ježíš uzdraví ochrnutého. Tam ho druzí přinesou na nosítkách a vydlabají kvůli tomu díru do střechy. Pro pomoc druhému tedy je třeba něco učinit.

 

Proč jsou sítě dnes tak často prázdné, proč se neprohýbají? Proč si neříkáme, kam si dnes v kostele sedneme? Souvisí to s tím, že tonoucí člověk se musí chtít té záchranné sítě chytnout, musí tedy také poznat, že nemá pevnou půdu pod nohama. Pro mnoho lidí není vůbec snadné si to přiznat. V pokoře si říci, že na všechno nejsem dost silný a schopný. Ale z druhé strany je třeba, aby záchrannou síť vůbec někdo házel.

 

Být lovcem lidí v Ježíšově smyslu znamená být lovcem problémů. Znamená to nastavit své myšlení tak, aby potřebu pomoci člověk viděl, aby o ní přemýšlel již dopředu a sám sebe viděl jako toho, který usiluje o pomoc. Jsem si ale vědom toho, že dnes žijeme v atmosféře, která nás vede k tomu, abychom s druhými sdíleli jen to pěkné a aby na nás neulpěl nějaký ten problém či hřích druhého. Vytváříme si své okruhy, bubliny lidí, se kterými nám chce být jen hezky.

 

Tomuhle pokušení podléhají i mnohé moderní křesťanské proudy, které říkají, že je především třeba chválit Pána, scházet se ke chválám a modlitbám, navracet do bohoslužby liturgické prvky. Proti tomu obecně není co namítnout, jen je otázka, jestli to člověk dělá kvůli nějakému svému pěknému zážitku, či příjemnému úniku, anebo s touhou načerpat duchovní síly pro konkrétní pomoc i za cenu, že se lidsky nějak ušpiním.

 

To ovšem předpokládá ochotu brát na sebe břemena druhých, vstupovat do příběhů, ve kterých jsou pády, selhání, obtíže, obavy a strachy. Jsou to příběhy, které nejsou pěknými a hřejivými svědectvími. Nechtěl bych si představovat náš sbor, jako skupinu úspěšných, neomylných, nechybujících lidí, kteří si navzájem hýčkají své úspěchy a o svých potížích mlčí, aby se necítili méněcenně a nekazili nějaký deklarovaný obraz správnosti. Mnohem více vidím společenství křesťanů jako ty, kterým někdo někdy hodil záchrannou síť a v nějaké tísni ho přivedl k Boží pomoci a oni to pak dělají s vděčností stejně tak. Křesťanský sbor má být ve svých členech především nositelem lidské sounáležitosti, otevřenosti pro nouzi druhých a konkrétní pomoci.

 

Jenže, a tady jsme stále u dnešního příběhu, ono to nutně znamená také nechat za sebou někdy své původní sítě, své domovy, své obživy a vyjít k druhým, tak jako vyšel Ježíš se svými učedníky. To že to není vůbec snadné, prokazuje sám Ježíš, který také nepomáhá na požádání a někdy pomoc odmítne. Až poté co u něj právě intervenují učedníci, ptají se, proč nepomůže, tak své rozhodnutí mění. Často také uniká ode všech, aby se v ústraní modlil. Dělá to však pro posilu ke službě.

 

Mám dojem, že tohle učedníci chápou. Ježíš jim pomůže naplnit jejich prázdné sítě, jejich marné snahy. Zakusili, jaké to je, když se jim splní jejich sen. Po čem víc by tak rybář mohl toužit? Zároveň ale poznají, že mít plné sítě ryb je pro smysl života žalostně málo. To jejich rozhodnutí opustit v jednu chvíli vše a jít za Ježíšem velmi ctím. Protože většina lidí, žije tak, že když se jim naplní nějaká potřeba, přijdou s jinou. Asi tak, jako tomu, komu se velmi urodilo, začal plánovat větší stodoly. Rybáři by asi začali plánovat stavbu větších lodí s většími sítěmi. Šimon Petr, Jakub a Jan Zebedeovi poznali, že je to vlastně nenaplňuje. Možná je to jen přestalo bavit.

 

Šimon Petr ovšem padne Ježíšovi k nohám a řekne: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“  Jistě, v běžném porozumění je to většinou tak, že pomáhat druhým může jen ten, který pomoc sám nepotřebuje. Že odstraňovat hřích může jen člověk bezhříšný. Ježíš ale právě potřebuje tuto skupinku rybářů. Asi si také vybavíte situaci, kdy se vystrašení učedníci zuby nehty drží loďky zmítané bouří a Šimon Petr topící se ve vlnách. Ježíš jim řekne něco o malé víře, kterou při náporu bouře vystřídá vystrašenost.

 

O rybářích byla tehdy taková představa, že jsou nečistí, protože se dotýkají i nečistých druhů ryb, když přebírají sítě. A tak to vlastně pěkně zapadá do toho, o čem dnes přemýšlíme. Ježíš chce za učedníky ty, kteří se neštítí dotýkat nečistého. Kteří se neštítí dotýkat se problémů, otázek, bolestí a selhání. Ježíš chce za své učedníky ty, kteří si ze sítí nevybírají jen to pěkné a zbytu se ani nedotknou. Petr si myslí, že toho není hoden, ale v tu chvíli, kdy to vyzná před Ježíšem, ukáže se, že není lepšího učedníka.

 

A tak, milí přátelé, dnešní neděli máme přemýšlet o tom, co je to být učedníkem, co je to být rybářem. Jak vystoupit z pozice sympatizanta Ježíšovy cesty, nebo jak udělat ještě další krok poté, co jsem se sám chytil záchranné sítě.

 

Nic k tomu není potřeba. Jen otevřené, vnímavé a ochotné srdce. Rybáři vyjdou na cestu za Ježíšem. Budou pak chvíle, kdy se budou vyrovnávat s dalšími otázkami. Někdy se mezi sebou budou dohadovat o své důležitosti, jindy si budou trochu zoufat, že z toho moc nemají, když opustili své domy, své zájmy a vydali se na cestu. Ježíš k tomu však řekne, že takový, kdo opustí svůj domov pro evangelium, kdo je ochoten se mnohého zříci, mnohem více dostane, stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí. Můžeme si ta slova přeložit různě. Já za tím vidím zaslíbení, že ten kdo patří zvěsti Božího milosrdenství, také pro toto milosrdenství získá více lidí, domů i polí. Svět nebude místem lovců a lovné kořisti, ale a prostorem sounáležitosti a pokoje. Do takového života Ježíš zve a mnozí do něj s odhodláním vstupují.

 

 

 

Píseň 639 Hned zrána vzdej díky

 

 

 

Ohlášky

 

 

 

Přímluvné modlitby - sešit

 

 

 

Píseň 379 Stvoř srdce čisté, Bože, mi

 

 

 

Poslání

 

„Vy jste, rod vyvolený, národ svatý, lid náležející Bohu, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste vůbec nebyli lid, nyní však jste lid Boží.“ (1 Pt 2,9-10)

 

 

 

Požehnání

 

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,

 

ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,                        

 

ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.            Amen

 

 

 

Píseň 680 Nás zavolal jsi, Pane

 

Kalendář
M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 
Hledat
Paprsky

slunce

"Nejlepší způsob jak začít nový den je po probuzení myslet na to, zda dnes můžeme udělat radost alespoň jednomu člověku."
(Fridrich Nietchze)
Odkazy pro Vás...

v tíživých životních situacích se můžete obrátit nejen na faráře, ale i psychologa. jsme schopní se koordinovat se svou pomocí potřebným.

Hutně chutně

v neděli 5.11. společně se uvidíme brodští a krupští při bohoslužbách v H. Krupé v 10.15 v kostele, pak společný oběd ve škole; beseda s Václavem Vokolkem na téma evangelická stopa v krajině; u příležitosti svých narozenin br. farář poodhalí něco ze svého života. Budeme mu moci přitom poblahopřát k jeho kulatým narozeninám.

začínají již v týdnu od 18.9. začneme spolu číst a promýšlet nejstarší evangelium - Markovo

uslyšíme nedělní kázání na motivy evangelijních příběhů, o kterých si děti budou vyprávět i v nedělce. Stejná témata budou provázet i biblické hodiny pro dospělé v týdnu (HK úterý 18.00 a HB ve středu 17.20). V tuto neděli začínáme příběhem o Ježíšově křtu podle Marka 1. kap.

bude v HB ve středu od 14.15. (začínáme 13.9.), letos podle knihy Hrajeme si v Boží zahradě - o životě víry (křest, bohoslužby, život sboru atd.)

bude každý pátek od 16.00, začínáme 15.9. (22.9. pojedeme do Č. Bělé rýžovat zlato).

Domů
Domů Stále ještě nevíte, kde je váš domov ve světě internetu? Kliknutím zde si tuto stránku nastavíte jako domovskou. Přejeme požehnaný den.
Syndikovat obsah
Přihlášení
Běží na Drupalu, open-source redakčním systému
ČCE Horní Krupá © 2005 - 2011