ČCE Horní Krupá

Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

ČCE Horní Krupá
Domů Kniha hostů Přímluvy Fotogalerie Ke stažení Kontakty

Kázání K dvacetiletému výročí

Vydáno dne 18.11.2009
Je škoda, že pod vlivem pozdějších událostí jsme nakloněni listopad 89 umenšovat, zatracovat. Většina lidí si dnes myslí, že není si co připomínat, slavit. "Co se zlepšilo?" Mnohým lidem sametová změna připadá nefunkční. Stejně tak ale mohl Pavel nefunkční vidět poselství Ježíšova prázdného hrobu. Je svědkem znovuzrození jednotlivců, ale v tehdejší společnosti se evangelium masově nerozšířilo.

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista! „Hospodine, ohlas nám zrána své milosrdenství, neboť v tebe doufáme. Dej nám poznat cestu, po níž máme jít, neboť k tobě pozvedáme duše naše.“ Ž 143,8

Píseň 62 Vždy přec má se mlčenlivě

Modlitba

Hospodine, Pane náš, otvíráš před námi zvláště v neděli, dnešní den, obzory bohatého a plného života. Tvé Slovo nám dává sílu dnes a každý den se utkávat s vlastními hranicemi, zahleděním do sebe, s našimi obavami a předsudky. Užasneme, když plni chmurných myšlenek setkáme se přece s radostí a láskou. Jsme překvapeni, když propadáme marnosti beznaději a zažijeme vítězství práva a spravedlnosti. Nestačíme se divit, když navzdory bezvýchodné situaci je nám dána moudrost a vytrvalost těžké chvíle přestát. Dej nám, Pane, poznat, že je to Tvé dílo. Nauč nás za něj děkovat. A prosíme, přidržuj nás svým Duchem na své cestě. Pane, přijď. Amen.

Čtení: Lk 8,4-17

Píseň: Svítá 57 Vzácný hosti přijď již

Text: Ř 8, 18-25

Kázání:

Milí přátelé, může to být dvacet třicet let po Ježíšově vzkříšení. V příbězích Skutků apoštolských čteme téměř hrdinské příběhy o šíření evangelia - křesťanské zvěsti o Ježíšově zmrtvýchvstání – toho zásadního obratu v dějinách. Podle svědectví jednoho je to doba téměř zlatá, euforická, vše se děje s velkou Boží asistencí, Duch mocně vane, dějí se divy, zázraky. Podle svědectví apoštola Pavla, jak jsme jej nyní slyšeli, je to doba spíše zmaru, porodních bolestí, sténání lidského nitra. Nedoléhají na vyčerpaného apoštola chmury, deprese, „blbá nálada“, že ten dějinný obrat vposledu tolik neznamenal? Možná že Pavel skutečně čekal víc od šíření evangelia, možná víc čekal od vznikající církve, možná čekal víc sám od sebe. A nebo jen prvotní nadšení a euforie opadla, přihlásila se o slovo hadem políbená člověčina, slabosti a pády? Marnost není programová prázdnota. Je to hubený výsledek usilovné práce, rozpačitá bilance konečného lidského snažení. Marnost se možná vkrádá i do tábora víry v Krista.

Apoštol Pavel v souvislosti s prožívanou marností hovoří docela skromně o naději v osvobození porušeného tvorstva. Konečné osvobození se odsouvá do budoucnosti.-- Doba dvaceti let po sametové revoluci může navozovat podobné pocity. Počáteční euforii vystřídal nakažlivý a poté střízlivý optimismus, po optimismu přišla nejistota, nejistota střídá marnost. Asi jsme čekali víc i od sebe, když jme stáli na náměstích a zvonili klíči. Že mnohé začneme znova a jinak, že využijeme všech příležitostí, které jsme neměli a dostali je. Čekala nás doba nových začátků a jinak jsme si to nepředstavovali než „nové víno do nových měchů.“ A co dnes? Skoro mám dojem, že jak se dnes k moci stále více dostávají pěšáci komunistické normalizace, upadá naše společnost opět do netečnosti vůči věcem veřejným. Udělat si své a o okolí se nezajímat, tak to přeci po dvacet let normalizace fungovalo.

Je ale také třeba říci, jak je to těžké něco ve společnosti skutečně změnit pro ty, co do politiky vstupují s upřímnou snahou sloužit. I když politik má jasnou koncepci a vizi potřebných reforem, i když se mu podaří dostat se k moci a své myšlenky prosadit, málokdy si může říci, že společnost jednoznačně pozvedl. Objevují se nové problémy a celý tíživý zápas o společenský blahobyt pokračuje.

Na druhou stranu, Pavel význam Ježíšova vzkříšení nijak neumenšuje, naopak jej vidí jako jedinou naději… možná právě při pohledu na obecný stav světa. Při marnosti a lidském selhání nevidí jiné východisko než v Ježíši Kristu. Pro naději je potřeba, aby člověk nejprve ztratil optimismus, jakousi obecnou víru v pokrok, zoufalý předpoklad, že vše nakonec nějak samo dobře dopadne. Teprve, když se člověk rozloučí s optimismem, může hledat naději, která vytrvá i v nepřízni osudu, která vytrvá i tehdy, když se lidské očekávání ukazuje jako iluze.

Je škoda, že pod vlivem pozdějších událostí jsme nakloněni listopad 89 umenšovat, zatracovat. Většina lidí si dnes myslí, že není si co připomínat, slavit. Co se zlepšilo? Mnohým lidem sametová změna připadá nefunkční. Stejně tak ale mohl Pavel nefunkční vidět poselství Ježíšova prázdného hrobu. Je svědkem znovuzrození jednotlivců, ale v tehdejší společnosti se evangelium masově nerozšířilo. Možná naopak, je tu snaha jej vymýtit, zničit, vymazat vzpomínky na jeho učitele Ježíše Krista.

Na Pavlových slovech je přes patrnou skepsi ale znát, že neztrácí odvahu v evangeliu vidět naději do budoucnosti. Nyní ještě lidstvo lká, pracuje k porodu, je tu stále hodně bolesti, ale hlavní bod obratu už nastal, je to na dobré cestě. A protože Pavel žije především pro budoucnost dává se zcela do služeb této naděje. Má-li něco vůbec uprostřed vší marnosti cenu, pak sloužit naději, jejíž smysl a cíl leží mimo možnosti člověka. Proto Pavel jmenuje naději ve společnosti víry a lásky – ony tři základní hodnoty duchovního života. Naději člověk nemá pevně v rukou a přeci svítí pro něj, naděje je dobrou budoucností, kterou člověk neovládá a přesto do ní může vstoupit skrze víru a pěstovat ji v lásce.

A přece apoštol nezvolil obraz porodu jen kvůli bolestem, jež ho doprovázejí. I na jiných biblických místech se s obrazem porodu setkáváme - bolest tu má své místo, bez ní se nové nerodí, ale důraz je právě položen na tom novém. Nový člověk, nový život se rodí a to nové je dobré a výsledná radost převáží nad předchozím trápením. Jako při narození dítěte. Přesně tak to Pavel myslel: nedají se nynější utrpení srovnat s budoucí slávou!

Čekáme cosi, co se s bolestí rodí a co teprve dá bolestem smysl. V upřímné snaze o dobré, v bolestném zápase proti sobectví, s hubenými výsledky, s pocity marnosti vyhlížíme, zda přece se miska vah nepřeváží na dobrou stranu. Máme přece naději - my, kdo máme prvotiny Ducha – příslib darů Božích.

Prvotina je prvním dílem úrody, který se odevzdává Bohu. Tím si věřící připomíná, že celá úroda je darem Božím, a vyznává svou víru, důvěru a naději, že přijde bohatá úroda. V podobenství o rozsévači Ježíš předkládá podle rolnické zkušenosti velmi nepravděpodobný obraz: většina zrn rozsévačem rozhozených přijde vniveč. Rozsévač při svém díle zakouší marnost. Avšak jediné vzklíčené zrno nakonec svým užitkem převýší všechny předchozí ztráty. -- Jsme ve stadiu rozsévání a počítání ztrát. Při svém nejlepším úsilí o dobré čelíme marnosti. A přece smíme mít naději, že v konečném výsledku se ukáže sláva Božích synů.

Jak si ji představit? Trpíme-li spolu s Kristem, budeme spolu s ním účastni Boží slávy . Sláva Kristova je v tom, že sám sebe zmařil, způsob služebníka přijal a ponížil se až do smrti kříže (jaký příběh marnosti!) - ale nic z něho zmarněno nebylo - byl vzkříšen, Bohem vyzdvižen a potvrzen. Boží sláva je v tom, že se ukáže pravda - co se děje v Duchu Kristově, neztratí se, nepropadne zmaru, ale převáží všechen plevel a všechnu marnost. Bude to stát za to. Prvotina Ducha Kristova je závdavek, příslib, dar víry, že stojí za to zasévat vesele a marnotratně. Skryté semeno se neztratí. A pole je tento svět. Amen.

Píseň Svítá 375 Volný jsem,

Ohlášky

Modlitba (od partnerského sboru v Holandsku, v rámci vzájemné výměny modliteb)

Nevíme, kam jdeme. Neznáme cestu, která je před námi.  Nikdo z nás nemůže s jistotou říci, kde naše cesta života skončí. Neznáme sami sebe. Možná, že nejsme schopni poznat sami sebe. Budeme někdy vědět, kdo jsme a čeho jsme schopni? Život je a bude tajemstvím. Třebaže máme ve svém životě směr (ukazatel) a orientaci, hluboko uvnitř si všichni neseme touhu potěšit TĚ. snad se zaraduješ nad naším hlubokým přáním žít a následovat Tvoji vůli. odlíme se, abychom nic nedělali bez touhy po Tobě. Modlí me se, aby naše touha po Tobě byla přítomna ve všem, co děláme, Protože potom nebude těžké vstoupit na neznámou cestu života. Pak nebude těžké následovat cestu, která je nepoznaná… A pak není těžké (problém), že neznáme sami sebe. Život je a bude tajemstvím. Bože, věříme a důvěřujeme Tvé zářící přítomnosti na naší cestě života (životem). Amen

Píseň Svítá 135 Posila na cestu

Poslání

„ Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!“ (Gal 5, 13-14)

Požehnání

Píseň 550 Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti

Kalendář
M T W T F S S
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 
 
Hledat
Paprsky

slunce

"Lidský život je pohled na Boha."
(sv. Ireneus)
Odkazy pro Vás...

Občanské sdružení starající se o mentálně, tělesně a sociálně slabé lidi... podporujte postižené

Hutně chutně

v neděli 23.12. od 10.00 v Krupském kostele, děti budou hrát divadlo "Ostrov štěstí" (bohoslužby v H. Brodě v tu neděli se konat nebudou)

společné setkání na závěr kalendářního roku, kde si každý může vylosovat biblický verš na rok 2019, v pondělí 31.12. od 18.00 ve sborovém domě v H. Brodě

o rekonstrukci sborového domu v H. Brodě naleznete zde: http://horni-krupa.evangnet.cz/download/informace-o-rekonsrukci-0

si můžete stáhnout zde, nalezenete na něm vánoční úvahu a dalši informace o setkáních během Vánoc: http://horni-krupa.evangnet.cz/download/vanocni-dopis-2018 

24.12. bohoslužby pro děti v HB od 14.00 a v HK od 15.30

25.12. Boží hod vánoční HB 8.45 a HK 10.15 (ve škole), budeme společně slavit Večeři Páně, zván je každý

Domů
Domů Stále ještě nevíte, kde je váš domov ve světě internetu? Kliknutím zde si tuto stránku nastavíte jako domovskou. Přejeme požehnaný den.
Syndikovat obsah
Přihlášení
Běží na Drupalu, open-source redakčním systému
ČCE Horní Krupá © 2005 - 2018