ČCE Horní Krupá

Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

ČCE Horní Krupá
Domů Kniha hostů Přímluvy Fotogalerie Ke stažení Kontakty

Kázání Vánoční svědectví Josefa tesaře

Vydáno dne 27.12.2011

V naší zemi se čas od času říkávalo, že má-li být člověk dobrý a spravedlivý, že si každého Pán Bůh musí trochu přitesat. To znamená, že ho musí vychovat, vést životem, dobře mu radit, jak se rozhodovat. Život každého z nás je, jako byste tesali sochu. Člověk sám dokáže vytesat jen hrubé obrysy, často je to dost zubaté, neumělé. Je to taková hrubá práce. Ale když tu práci vede Bůh, ta socha najednou dostane na jemnosti, vidíte krásně každý záhyb a detail.

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
„Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh tvou oslavou. Tvé slunce nikdy nezapadne, tvůj měsíc nebude ubývat, neboť Hospodin ti bude světlem věčným. Dny tvého smutku skončily. Tvůj lid, všichni budou spravedliví, navěky obdrží do vlastnictví zemi, oni, výhonek z mé sadby, dílo mých rukou k mé oslavě.“
(Iz 60,19)
Píseň Svítá 181 Marie má dítě

Modlitba
Pane, děkujeme ti za vánoce, za svátky, kdy můžeme odhlédnout od této země a od svých každodenních starostí a pohlédnout opět na zemi, kterou jsi navštívil, se kterou jsi spojil svou přítomnost. Děkujeme, že můžeme odhlédnout od svých nejistot a pohlédnout na zemi, kterou jsi posvětil a požehnal.
Pane, děkujeme, že tě můžeme přijmout do svého života jako malé dítě, které také vyrostlo a zanechalo svým životem velikou milost. Tak tě, Pane, prosíme, abychom dnes zaslechli, co máme uslyšet, abychom do svého srdce přijali, co máme přijmout. Abychom mohli s tebou žít v lásce a věrnosti.

Čtení: Mt 1,18-2,15

Píseň 306 Když se Pán Ježíš narodil

Kázání
Dobrý den, jmenuji se Josef syn Jákoba, Josef tesař, jak se tehdy říkávalo. Pocházím ze slavného rodu krále Davida, který má původ v městě Betlém. Ale časem, po generacích, ty různé příběhy o králi Davidovi v našem rodě utichli, až jsme se stali chudými, obyčejnými lidmi, jako jste vy.
V naší zemi se čas od času říkávalo, že má-li být člověk dobrý a spravedlivý, že si každého Pán Bůh musí trochu přitesat. To znamená, že ho musí vychovat, vést životem, dobře mu radit, jak se rozhodovat. Život každého z nás je, jako byste tesali sochu. Člověk sám dokáže vytesat jen hrubé obrysy, často je to dost zubaté, neumělé. Je to taková hrubá práce. Ale když tu práci vede Bůh, ta socha najednou dostane na jemnosti, vidíte krásně každý záhyb a detail. Že si vás Pán Bůh přitesá, ale také znamená, že to může být také někdy nepříjemné, možná to může i bolet. Ale je to proto, aby z toho našeho života vzniklo krásné dílo, které oslaví našeho velkého tvůrce, Stvořitele.
Snažil jsem se být vždy dobrým a spravedlivým člověkem. Když náš vznešený rod nemá už žádné krále, ani jinak významné muže, musí být v něm lidé aspoň dobří. Ale že si mě dokáže Pán Bůh otesat takovým zvláštním a moudrým způsobem, to bych nikdy neřekl.
Už jsem byl trochu starší muž, když jsme se s Marií setkali. Byla to normální dívka z Galileje, bojovná, proti Římanům patřičně nabroušená, vždyť to nebylo ještě tak dávno, co Římané v našem kraji krvavě potlačili jedno z povstání proti jejich slavné vládě: „S Římem na věčné časy a nikdy jinak“. Ve vesnici pobili všechny muže a chlapce. Marie byla bojovná a odvážná, ale vůči Hospodinu byla poslušná a dovedla mu naslouchat.
Když jsme byli s Marií spolu zasnoubení, tak se to stalo. Pamatuji si to, jako by to bylo teď. Marie přišla za mnou a řekla mi, že jí navštívil anděl a že jí něco povídal, že počne dítě, aniž by poznala muže. A že bude nazván nejvyšším a Bůh mu dá trůn davidovského rodu. Ani ona, ani já jsme tomu moc nerozuměli. Znali jsme z Písma, že Bůh může dát narodit se dítěti i starším rodičům – třeba Abrahamovi a Sáře. Ale počnout dítě bez muže?
Svatební smlouva byla už podepsána, zaplatil jsem otci Marie věno. Tehdy se zasnoubená dívka připravovala na manželství i rok a celou dobu zůstávala v domě svého otce. Jenže za takové 4 měsíce se začala Marie pomalu měnit, trošku přibrala na váze. Ženské si začali mezi sebou něco šuškat a farizeové se zákoníky začali kolem mě kroužit a vrhat na mě tázavé pohledy. Bylo mi jasné, že Marii hrozí obrovské nebezpečí. Vždyť pokud by dívka počala dítě v zasnoubení, bylo by to bráno jako cizoložství a hrozilo by jí ukamenování na prahu jejího rodného domu. A to dítě, které v sobě nosila, rozhodně nebylo moje, tím jsem si jistý. Kdybych zasnoubení zrušil, zase bych ji vystavil hanbě a ona by jako svobodná matka žila v očích druhých jako méněcenný člověk… Ale kdybych ji propustil potají, dal jí dostatek peněz a ona odešla do jiného kraje a tam se vdala, tak by se nikomu nic nestalo a čest nikoho by neutrpěla.
Ach jo, říkal jsem si, jak je někdy těžké dostát spravedlnosti a ochránit zákon, který nám dal Bůh skrze Mojžíše. Pak jsem měl ale v noci divný sen. Zdálo se mi, že za mnou přišel anděl Páně a řekl mi: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." Probudil jsem se, byla temná noc, občas jen zaštěkal pes. Co to má znamenat? Byl jsem vystrašený. Ale anděl řekl – neboj se, Josefe. Trochu jsem se uklidnil. Asi je to všechno v Božích rukou.
A tak jsem si Marii i s jejím outěžkem nechal u sebe. Někteří se nám začali pošklebovat, někteří mi vyčítali, že přestupuji zákon, ale někdo mi také nenápadně na trhu řekl, že to moje rozhodnutí bylo spravedlivější než zákon sám. A že jsem Boží vůli naplnil víc, než kdybych jednal jen podle zákona. Nevím, možná ten syn, co se narodí, o tom bude víc přemýšlet. Nakonec, jestli je to celé opravdu Boží dílo, pak mi Bůh ukazuje, že samotný zákon nás asi nespasí.
Můj syn. Tak já se stanu z Boží milosti otcem. A jestli má dostat trůn mého předka krále Davida, musí prostě být můj syn. Každopádně, i když nám to manželství s Marií začalo hodně netradičně, teď je nejdůležitější rodina, být spolu, těšit se a připravovat se. A já budu mít syna Ježíše. A že prý se bude jakoby jmenovat Immanuel, tedy Bůh s námi. No, teď při nás teda budou muset stát i všichni andělé v nebi.
Už jsme se začali pomalu připravovat k porodu, jenže tehdy si „císařpán“ vzpomenul, že si chce spočítat všechen lid. Každý věděl, že je to jen kvůli tomu, aby mohl požadovat vyšší daně. Jenže každý se musel odebrat do města, odkud pocházel. A já pocházím z Betléma. Marie už měla břicho jako balón a já plnou hlavu starostí jako Mariino břicho.
Jak to potom bylo, asi už znáte. Ježíš se narodil, pak přišli tři mágové z Persie, kteří také věří v jednoho Boha. Přinesli zvláštní dary – zlato – tedy kov králů, kadidlo – dar pro Boha a myrhu – ze kterého se vyráběla mast na balzamování. Jak ale smrt souvisí s právě narozeným klukem? A jak to říkal anděl? Že vysvobodí svůj lid z jeho hříchů? No však se Ježíš jmenuje vlastně stejně jako Jozue, který vysvobodil naši zemi pro Izrael. Ale že by Ježíš vysvobodil svůj lid z jeho hříchu? Jak by to mohl dokázat? Nevím. Na to jsou všechny meče a armády krátké. Ale jestli je to vlastně Boží syn, tak Bůh při něm bude stát.
Se spoustou otázek jsem ulehl ke spánku. Spali jsme v chlévě na slámě, protože jinde pro nás neměli místo. A pak v noci zase sen. Už jsem si začal připadat jako Josef, co ho prodali bratři do otroctví a měl také sny. Josef syn Jákoba – stejně jako já, to se povedlo. Jenže on pak díky tomu zachránil celou svou rodinu od hladu. I když dlouho trpěl a nevěděl, jaký to má smysl. Do Egypta ho prodali… Do Egypta uprchni s Marií a Ježíšem, řekl mi ve snu anděl. Cože do Egypta? Jak to? Těch podobných situací, které prožili naši předkové je tady už nějak moc. Ale myslím, že vy si s nimi už poradíte.
Někdy není lehké přijmout slovo od Boha, zvláště když se z toho narodí dítě. To mě ale tehdy začal Pán Bůh přitesávat, abych pak mohl pochopit i to, že to dítě přinese později všem lidem záchranu. Vždyť vlastní spravedlností ani vlastními silami se do nebe nevyškrábeme. Bůh pro nás tu záchranu připravil, dal nám ji darem a nás si přitesává, abychom se stali jejími ochránci a pěstouny. Tak i vy se nechejte se od Pána Boha trochu přitesat. Mnohem, mnohem víc tím dostanete.

Píseň 293 Čas radosti, veselosti

Ohlášky svíce

Přímluvné modlitby - sešit
… za lidi, kteří jsou obklopeni svými; blízkými, a přesto jsou si cizí…
… za děti, které se nemohou radovat (v nemocnicích, opuštění)
… za ty, kteří dnes pracují, aby byli připraveni člověku sloužit (lékaři, zdravotníci, hasiči, policisté, dozorci ve věznici, faráři a jejich rodiny)
… za ty, kteří dnes slyší či uslyší zprávu o narození Spasitele, aby s tou zprávou dovedli žít i po Vánocích
… aby nám neuniklo, že ten malý Ježíšek za nás položil život, zemřel, abychom my mohli žít s nadějí.… Otče náš

Píseň Svítá 396 Zněl pláč v noci té

Poslání
„A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše, a co jsi ode mne slyšel před mnoha svědky, svěř to věrným lidem, kteří budou schopni učit zase jiné.“ (2 Tm 2,1)

Požehnání
Boží světlo, které žádná temnota nezahalí, ať vám svítí na cestu, kdybyste bloudili.
Boží naděje, ať je vám budoucností, která je dobrá a není čeho se bát.
Boží láska, která všechny pouště mění v zahrady, nechť vám dává pokoj a mír… nyní i navěky. Amen.

Píseň 299 Ó ty radostný čase vánoční

Kalendář
M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 
Hledat
Paprsky

slunce

"Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí."
(Karel Čapek)
Odkazy pro Vás...

Velice dobré stránky a velice dobré pořady na vlnách Českého Rozhlasu

Hutně chutně

v neděli 5.11. společně se uvidíme brodští a krupští při bohoslužbách v H. Krupé v 10.15 v kostele, pak společný oběd ve škole; beseda s Václavem Vokolkem na téma evangelická stopa v krajině; u příležitosti svých narozenin br. farář poodhalí něco ze svého života. Budeme mu moci přitom poblahopřát k jeho kulatým narozeninám.

začínají již v týdnu od 18.9. začneme spolu číst a promýšlet nejstarší evangelium - Markovo

uslyšíme nedělní kázání na motivy evangelijních příběhů, o kterých si děti budou vyprávět i v nedělce. Stejná témata budou provázet i biblické hodiny pro dospělé v týdnu (HK úterý 18.00 a HB ve středu 17.20). V tuto neděli začínáme příběhem o Ježíšově křtu podle Marka 1. kap.

bude v HB ve středu od 14.15. (začínáme 13.9.), letos podle knihy Hrajeme si v Boží zahradě - o životě víry (křest, bohoslužby, život sboru atd.)

bude každý pátek od 16.00, začínáme 15.9. (22.9. pojedeme do Č. Bělé rýžovat zlato).

Domů
Domů Stále ještě nevíte, kde je váš domov ve světě internetu? Kliknutím zde si tuto stránku nastavíte jako domovskou. Přejeme požehnaný den.
Syndikovat obsah
Přihlášení
Běží na Drupalu, open-source redakčním systému
ČCE Horní Krupá © 2005 - 2011