Ať v dobách radostných či zlých, středem života víry jsou nedělní bohoslužby, ke kterým se schází lidé všech generací. Ti se společně modlí, zpívají písně, zamýšlí se nad působením evangelia ve svém životě, sdělují si své radosti i bolesti a v neposlední řadě přijímají od Boha požehnání do dalších všedních či svátečních dnů. Významovým centrem bohoslužeb je Bible a vysluhování svátostí (křtu a večeře Páně).
Přes týden se společně scházejí různorodé skupiny lidí na biblických hodinách pro dospělé, kde se vzájemně učí číst a rozumět základní normě naší víry – Bibli. Děti se scházejí na biblických hodinách, kde poznávají základní biblické příběhy, zpívají nespočet písní a se svým farářem dovádí při mnoha hrách. S prázdninami se děti vždy těší také na letní tábor. Vánoce mají spojené s vánoční hrou, skrze kterou zvěstují dospělým evangelium o narození Ježíše Krista.
Děti ve starším školním věku se schází na přípravě ke konfirmaci (z lat. tzn. potvrzení), což je slavnostní chvíle, kdy se vědomě přiznávají ke křtu jim v raném dětství udělenému. Pro tuto slavnost se společně připravují i na víkendových soustředěních společně s jinými sbory z okolí. Při schůzkách mládeže se mladí svou orientaci ve víře snaží prohlubovat skrze vzájemné rozhovory, zpěv, kulturu a skrze modlitby. Střední generace si vždy po jeden večer v měsíci rozšiřuje své obzory víry zvláště se zajímavými hosty, ale také nezapomíná tvořit rukama (keramika) či si hrát s dětmi (pouštění draků, soutěžení).
V centru všech setkání je zvěstování evangelia, tj. společné čtení a výklad Bible, modlitba a velký důraz je kladen na vzájemné sdílení. Tradičním prvkem života celé evangelické církve je zpěv písní. Zvláště za komunismu byli velkou vzpruhou evangeličtí písničkáři (S. Karásek, B. Mikolášek, S. Klecandr, a jiní). Písně jsou zpívaným vyznáním víry, výkladem biblického textu a modlitbou zároveň. Společenství církve poznáváme a prožíváme především ve vlastním sboru s lidmi, kteří bydlí v našem nejbližším okolí. Sbor je prostorem, kde nalézáme a společně tvoříme to, z čeho žije naše víra a z čeho mohou žít i lidé kolem nás. Činnost sboru řídí staršovstvo, které si jednou za šest let sami volíme. Představiteli sboru jsou farář a kurátor. I oni jsou voleni demokratickým způsobem.