Ať v dobách radostných či zlých, středem života víry jsou nedělní bohoslužby, ke kterým se schází lidé všech generací. Ti se společně modlí, zpívají písně, zamýšlí se nad působením evangelia ve svém životě, sdělují si své radosti i bolesti a v neposlední řadě přijímají od Boha požehnání do dalších všedních či svátečních dnů. Významovým centrem bohoslužeb je Bible a vysluhování svátostí (křtu a večeře Páně).
Evangelický sbor v Horní Krupé a v Havlíčkově Brodě je součástí větší rodiny Českobratrské církve evangelické – ČCE), která zřizuje a zastřešuje v České republice 263 sborů. V nich je přihlášeno cca 114 445 členů. ČCE byla založena v roce 1918 sloučením dvou základních reformačních proudů (švýcarského, tzn. kalvinistického, a německého, tzn. luterského), které na území Čech a Moravy od vydání Tolerančního patentu (1781) působily. Tím vlastně vznikla první tzv. sjednocená protestantská církev v Evropě.
V Horní Krupé se evangelíci ke své po 160 let tajně předávané víře přihlásili krátce po vydání Tolerančního patentu (r. 1781). Prvním protestantským sborem založeným v této oblasti byl luterský sbor v Krucemburku, od kterého se (spolu s krupskými) oddělili kalvinisticky smýšlející evangelíci ze Sázavy (stále spolu s krupskými). Svůj kostel krupští postavili v roce 1847 (posvětili 30. 10.) a to za neuvěřitelného půl roku, během sezónních zemědělských prací. Prý se na stavbě velkou měrou podílely ženy.
Znění tolerančního patentu. Císařská listina, kterou si evangelíci neváhali v úctě "natrvalo" vyvěsit do svých nově vznikajících kostelů a modliteben. Vážíme si ještě dostatečně svobody svědomí, kterou máme?